Hrozná hihi historie

Pověst, nebo pravda?  V 15. století žilo v temných lesích na česko-saské hranici mnoho loupeživých rytířů a banditů. Obyvateli oblasti, která patřila střídavě do správy Čech a Míšně, byli jednak potomci Srbů, kteří se zde usadili ve 13. století, jednak franští zemědělci, kteří sem přišli ve 14. století za účelem těžby kovů v Krušných horách. Tito obyvatelé pak založili waldhufenské vesnice Heldisdorf a Marquardivilla (nyní Hellendorf a Markersbach včetně obce Bahratal) a Hammergut-Kammerhof, statek v údolí. Své chudší pracovníky (tzv. chalupáře) majitelé vystěhovali do dnešního Buchenhainu, kde se tak nacházely jen malé domky pracovníků železných a uhelných dolů, vysokých pecí nebo vápenek. Jeden z těchto domků, dnešní Strašidelný zámek, získal právo provozovat hospodu. Vzhledem k tomu, že byli majitelé velmi chudí, neměli důvod se obávat loupežníků, kteří se v té době v této oblasti potulovali.

V čele skupiny loupežníků, která žila v jeskyních v Höhlen, stál Karrosek. Karrosek a jeho skupina měla tehdy svůj tajný úkryt ve vesnické hospodě, současném Strašidelném zámku, kde se schovávala i před míšeňskými a českými vojáky, kteří se občas loupežníky snažili polapit. Vždy, když se vojáci v oblasti objevili, jim tak bylo řečeno, že v domě straší a hodpoda zůstala zavřená.  Protože v té době byli všichni, včetně vojáků, velmi pověrčiví, nelze  se divit, že s duchy nechtěli mít nic společného a vždy zbaběle utekli. Tak vzniklo v lidové mluvě označení „Strašidelný zámek“, které odkazuje na něco uzavřeného, skrytého. Dům byl zpustošen válkou a morem a následně zrekonstruován. Jméno „Strašidelný zámek“ se však v lidové mluvě používá dodnes.

A dnes? Nejstarší část vzdělávacího centra mládeže byla postavena v roce 1853 a mezi lety 1861 a 1878 sloužila jako hostinec. Po několika změnách vlastníků byl dům od roku 1960 využíván jako rekreační objekt. V srpnu 1994 byl „Strašidelný zámek Bahratal“ odkoupen organizací djo-Deutsch Jugend in Europa. Po rozsáhlé rekonstrukci byl dům znovu otevřen na jaře roku 1995 a po dokončení první stavební vlny nabízel kapacitu 60 lůžek. Od května 1997 je v domě možné ubytovat až čtyři školní třídy.